Kontakt

Starostwo Powiatowe w Lubaniu
ul. Mickiewicza 2, 59-800 Lubań
Tel.: +48 / 756464 300 | Fax: +48 / 756464 321
E-mail: sekretariat@powiatluban.pl

Szlakiem zabytków hydrotechniki

Szlakiem zabytków hydrotechniki

I Etap wycieczki: Zapora i elektrownia w Leśnej

27 lipca 1897 r. nad ziemią lubańską zaczął padać deszcz. 2 dni później ok. godz. 19 opady  stały się nadzwyczaj intensywne. Potężna ulewa trwała nieprzerwanie aż do godz. 7 rano następnego dnia. W tamtym czasie ilość wody niesionej doliną Kwisy wahała się w okolicach 49 000 000 m3. Z tego 27 800 000 m3 przypadało na wyrządzającą wielkie szkody falę powodziową. Powódź z 1897 r. okazała się największą odnotowaną tego rodzaju klęską żywiołową w górnym biegu Kwisy. 

Katastrofa z 1897 r. stała się najważniejszym powodem podjęcia decyzji o budowie 2 potężnych zapór. Pierwszą z nich zbudowano tuż powyżej Leśnej w latach 1901 – 1905. Jej konstrukcję oparto się na skalnym gruncie i skalnych ścianach rzecznej doliny. Ma ona 45 m wysokości, 38 m szerokości u podstawy i 130 m. długości w koronie. Jest w stanie pomieścić 18000 000 m3 wody. Odporność wykorzystanego do jej budowy kamienia na nacisk została ustalona przeciętnie na 1200 kg na centymetr kwadratowy. Przy budowie muru zapory zużyto 150 000 worków cementu, 20 000 m3 piasku, 2400 m3 wapna, 70 000 m3 kamienia  i 460 000 kg żelaza na pancerz. W  prace budowlane zaangażowanych było przeciętnie 450 mężczyzn, z których większość stanowili Austriacy i Włosi.

Zapora zaliczana jest do najciekawszych dolnośląskich zbytków hydrotechniki. Trzeba nadmienić, że u jej podnóża znajduje się najstarsza zbiornikowa elektrownia w Polsce (wybudowana w latach 1905-1907).

II Etap wycieczki: zapora i elektrownia złotnicka

Ok. 6 km w górę rzeki, licząc od Zapory Leśniańskiej, znajduje się drugi, nieco młodszy obiekt tego typu - Zapora Złotnicka. Rozwiązania konstrukcyjne przyjęte w trakcie jej budowy w zasadzie są analogiczne do tych, zastosowanych w Leśnej.  Zapora posiada następujące rozmiary: jej wysokość wynosi 36 m, szerokość u podstawy 27 m a długość w koronie 160 m. Obiekt został zbudowany w latach 1919-1924 siłami krajowych robotników. Interesujący jest fakt, że inwestycja miała miejsce w okresie potężnych zawirowań finansowych w Niemczech. Stojąca poniżej zapory elektrownia pochodzi z lat 1922-1924.

Warto nadmienić, że budowa zapór na Kwisie była największym przedsięwzięciem inżynieryjnym w dziejach ziemi lubańskiej.

Trail of the monuments of hydraulic engineering

‘Someone wandering during beautiful summer days along the charming valley of the Kwisa and looking at the river flowing quietly and innocently, at hills covered with forests or cliffs reflected in a peaceful mirror of a barrier lake, does not even reckon how wild and untamed this companion once was, how rapid masses of water – during floods that occurred in July and August as a result of heavy rains in the Jizera Mountains – rushed with thrilling speed across this quiet valley and wreaked havoc on low-lying fields and nearby villages.’

                                                           Curt Bachmann (designer of dams on the upper reaches of the Kwisa)

Stage I: The dam and water power plant in Leśna

On 27th July 1897, in the Lubań area it started to rain. Two days later, at about 7 p. m., the rain became extremely intense. The massive downpour lasted continually to 7 a.m. of the next day. At that time the amount of water drifted along the Kwisa valley was around 49 million m3, 27.8 million m3 of which formed a flood-wave causing considerable damage. The flood of 1897 proved to be the greatest natural disaster of this king recorded in the upper reaches of the Kwisa.

The disaster of 1897 became the most important reason for the decision to construct two huge dams. The first was built near Leśna in the years 1901 – 1905. Its structure was based on a rocky ground and cliffs of the river valley. It is 45 m high, 38 m wide at the base and 130 m long in its crown. It is capable of accommodating 18 million m3 of water. The pressure endurance of the stone used for its construction was calculated at about 1,200 kg per cm2. 150,000 bags of cement, 20,000 m3 of sand, 2,400 m3 of lime, 70,000 m3 of stone and 460,000 kg of iron (for the frame) were used in the construction of the dam wall. Approximately 450 men were engaged in the construction works, mostly Austrians and Italians.

The dam is considered one of the most interesting monuments of hydraulic engineering in Lower Silesia. It should also be mentioned that at its foot there is the oldest water storage power station in Poland (built in the years 1905-1907).

Stage II: The dam and the power plant in Złotniki

About 6 km upstream from the Leśna Dam there is another, a bit newer, object of this type – the Złotniki Dam. Design solutions incorporated during its construction are basically similar to those used in Leśna. The dam has the following dimensions: height – 36 m, width of the base – 27 m, length in the crown – 160 m. The facility was built in the years 1919-1924 by hands of Polish workers. Interestingly, this investment took place in the period of massive financial turmoil in Germany. The power plant standing below the dam comes from the years 1922-1924.

It is also worth mentioning that the construction of dams on the Kwisa was the largest engineering enterprise in the history of the Lubań area.

Auf der Route der Denkmäler der Hydrotechnik

„Wer an schönen, sommerlichen Tagen durch das wundervolle Tal des Flusses Kwisa wandert und den leise und unschuldigfließenden Fluss oder die bewaldeten Hügel oder auch die Felsenwände - die sich in dem ruhigen Spiegel des Staudammseesbetrachten - beobachtet,vermutet nicht mal wie wild und ungezähmt dieser Kamerad einst war, wie die gewalttätigen Wassermassen während einer Flut, die im Juli und August aufgrund der intensiven Regenfälle in dem Gebirge Góry Izerskie folgten,mit fortreißender Geschwindigkeit durch das ruhige Tal jagten und Verwüstung auf den niedrig gelegenen Feldern und in den benachbarten Ortschaften verbreiteten.

Curt Bachmann (Projektant der Staudämme auf dem oberen Flusslauf von Kwisa)

I Etappe des Ausfluges: Staudamm und Wasserwerk in Leśna

Am 27 Juli 1897 fing es an über dem Land von Lubań zu regnen. 2 Tage später ca. um 19 Uhr wurde der Regen außergewöhnlich intensiv. Der gewaltige Wolkenbruch dauerte ununterbrochen bis 7 Uhr am Morgen des nächsten Tages. In dieser Zeit schwankte die Menge des,durch den Tal von Kwisa herbeigebrachten Wassers in dem Bereich von 49 000 000 m3. Davon 27 800 000 m3 fiel auf die, die größten Schäden zufügenden Flutwelle zu. Die Flut von 1897 erwies sich als die größteNaturkatastrophe dieser Art in dem oberen Lauf des Flusses Kwisa.

Die Katastrophe von 1897 wurde die wichtigste Ursache der Entscheidung über den Bau von 2 riesigen Staudämmen. Der erste von ihnen wurde gleich oberhalb Leśna in den Jahren 1901 – 1905 errichtet. Seine Konstruktion hat man auf dem felsenartigen Boden und Felswänden des Flusstales basiert. Er ist 45 Meter hoch, 38 Meter breitam Füßesowie 130 Meter lang in der Krone. Er ist in der Lage 18 000 000 m3 des Wassers aufzunehmen. Die Widerstandsfähigkeit des zum Bau angewandten Steins auf den Druck wurde durchschnittlich auf 1200 kg auf Quadratzentimeter festgesetzt. Bei dem Bau der Mauer des Staudamms hat man 150 000 Zementsäcke, 20 000 m3des Sandes, 2400 m3 des Kalkes, 70 000 m3 des Steins und 460 000 kg des Eisens für den Panzer verbraucht. Bei den Bauarbeiten waren durchschnittlich 450 Männer eingestellt, wovon die Mehrheit die Österreicher und Italiener darstellten.

Der Staudamm wird zu den interessantesten hydrotechnischen DenkmälernDolny Śląsk angerechnet. Man muss auch erwähnen, dass sich an seinem Fuß das älteste (in den Jahren 1905 – 1907 gebaut) Speicherwasserkraftwerk in Polen befindet.

II. Etappe des Ausfluges: Staudamm und Wasserkraftwerk Złotniki

Ungefähr 6 Km den Fluss aufwärts, ab dem Staudamm Zapora Leśniańska gerechnet, befindet sich das zweite, ein wenig jüngere Objekt dieser Art – Staudamm Zapora Złotnicka. Die Konstruktionslösungen, die während seines Baus angenommen wurden, sind generell analogisch zu denjenigen, die bei dem Staudamm Leśnaangewandt wurden. Der Staudamm besitzt die folgenden Ausmaße: seine Höhe beträgt 36 Meter, die Breite bei dem Sockel 27 Meter und die Länge in der Krone beträgt 160 Meter. Das Objekt wurde in den Jahren 1919-1924 mit dem Arbeitsaufwand der heimischen Arbeiter gebaut. Interessant ist die Tatsache, dass die Investition in der Periode der enormen finanziellen Verwirrungen in Deutschland stattfand. Das unterhalb des Staudamms stehende Wasserkraftwerk stammt aus den Jahren 1922-1924.

Es ist erwähnenswert, dass der Bau der Staudämme auf dem Fluss Kwisa das größte Ingenieurunternehmen in der Geschichte des Landes von Lubań war.

Stezka hydrotechnických památek

Když někdo za krásných letních dnů putuje nádherným údolím řeky Kwisy a pozoruje tiše a nevinně plynoucí řeku nebo kopce porostlé lesy a skalní stěny odrážející se v poklidné hladině přehradního jezera, nedokáže si ani představit, jak divoký a nezkrotný byl kdysi tento živel, jak se tudy během povodní, ke kterým docházelo v červenci a srpnu v důsledku intenzivních srážek v Jizerských horách, hnaly tímto jindy poklidným údolím nesmírnou rychlostí obrovské masy vod a pustošily níže ležící pole a nedaleké obce”.

Curt Bachmann (projektant přehrad na horním toku Kwisy)

1. etapa výletu: Přehrada a elektrárna v Leśné

27. července 1897 začalo v lubańském kraji pršet. O 2 dny později kolem 19 hodiny déšť velmi zesílil. Velmi silný liják trval bez přestávky až do 7 hodin ráno druhého dne. V té době se objem vody proudící v údolí Kwisy pohyboval kolem 49 000 000 m3. Z toho 27 800 000 m3 připadlo na povodňovou vlnu, která způsobila obrovské škody. Povodeň z roku 1897 byla největší zaznamenanou živelnou pohromou tohoto druhu na horním toku Kwisy.

Katastrofa z povodňová vlna 1897 se stala nejdůležitějším důvodem rozhodnutí o výstavbě 2 mohutných přehrad. První z nich byla postavena nad Leśnou v letech 1901 – 1905. Základy její konstrukce se opíraly o skalní podloží a skalní stěny říčního údolí. Je vysoká 45 m, v patě je široká 38 m a její délka v koruně činí 130 m. Je schopna zachytit 18 000 000 m3 vody. Odolnost kamene použitého k její výstavbě proti tlaku byla stanovena průměrně na 1200 kg na centimetr čtvereční. Při stavbě hráze se spotřebovalo 150 000 pytlů cementu, 20 000 m3 písku, 2400 m3 vápna, 70 000 m3 kamene a 460 000 kg železa na kovový plášť. Na stavbě pracovalo průměrně 450 mužů, z nichž většinu tvořili Rakušané a Italové.

Přehrada patří mezi nejzajímavější dolnoslezské hydrotechnické památky. Je třeba podotknout, že u její paty je nejstarší přehradní elektrárna v Polsku (postavená v letech 1905-1907).

2. etapa výletu: Złotnická přehrada a elektrárna

Asi 6 km proti proudu řeky od přehrady v Leśné se nachází druhý, o něco mladší objekt tohoto typu - Złotnická přehrada. Konstrukční řešení této stavby je prakticky podobné jako u přehrady v Leśné. Rozměry přehradní hráze jsou následující: výška 36 m, šířka v patě 27 m a délka v koruně 160 m. Objekt byl postaven v letech 1919-1924 místními dělníky. Zajímavá je skutečnost, že investice byla realizována v době velkých finančních turbulencí v Německu. Elektrárna, která stojí u hráze, pochází z let 1922-1924.

Připomeňme, že výstavba přehradních hrází na Kwise byla největším technickým počinem v historii lubańského kraje.

Ogłoszenia

Wszystkie ogłoszenia

Niezbędnik